O ženách

Žena je bytostí, která vrhá největší stín nebo největší světlo do našich snů. (Charles Baudelaire)

Budu radši, když budete dělat chyby v laskavosti, než kdybyste konaly zázraky v nelaskavosti. (Matka Tereza)

Bůh dává skrze ženu najevo, že milostný vztah je prioritou vesmíru. (John Eldredge)

Žena se ženou nerodí, ale stává se jí. (Simone de Beauvoir)

Ženy jsou moudřejší než muži, protože vědí méně, ale více chápou. (James Thurber)

Aby muž získal srdce ženy, musí nejdříve použít své vlastní. (Mike Dobbertin)

Muž, který miluje jiné země stejně jako svou vlast, je na takové úrovni jako muž, který miluje jiné ženy stejně jako svou manželku. (Theodore Roosevelt)

Chytrá žena má miliony rozených nepřátel: všechny hloupé muže. (Marie von Ebner-Eschenbach)

Vtipné citáty o ženách

Vtipné citáty o ženách pocházejí většinou od mužů. Ale jak vidno níže, najdou se i ženské autorky, které jsou schopny se vyjadřovat o ženách s nadhledem.

Nejvzácnější věcí na světě je žena, která je spokojená se svou vlastní fotografií. (Elizabeth Metcalf)

Je věk, ve kterém žena musí být krásná, aby byla milována. A pak přijde věk, kdy musí být milována, aby byla krásná. (Francoise Saganová)

Ženy nevědí, co chtějí, a nedají pokoj, dokud to nedostanou. (Oscar Wilde)

Ženy nám nikdy nic neodpustí navždycky, ale strašně rády nám odpouštějí, když je o to požádáme. (Thornton Wilder)

Jsou jenom tři věci, které ženy nechápou: rovnost, volnost a bratrství. (Gilbert Keith Chesterton)

Populární příspěvky z tohoto blogu

Citát o tichém úžasu a věčné pravdě

A vynořovala se země s veškerou svou pravěkostí a věčností: majestátní a velebná, při svítání jako opuštěná, zalévala lidem srdce svou pravěkou úžasností. Jako by tu bývala odjakživa, a ač ji předtím v životě neviděli, jako by ji znali mnohem lépe než tvář matky... Patříce na ni, zakoušeli v srdcích jen ticho a úžas, a byli nazí a siří, sedření až na dřeň svých bytostí a byli tak blízko pravdě, jak jen je to lidem možné. Věděli, že oni zemřou, a země že bude věčně. V srdci tuto radost, úžas, smutek, uvědomil si teď každý, že zas den odešel a nový zas přišel a jak krátké jsou dny člověka a siré. ( Thomas Wolfe : O času a řece) Ó, kéž bychom v každé minutě věděli, že my zemřeme a země že bude věčně. Kéž bychom si uvědomovali, jak krátké jsou dny člověka. Včera jsem seděl na zídce na zahradě a za hradem naproti našemu domu zapadalo slunce. Samotné slunce vidět nebylo, ale viděl jsem zářivé nebe mezi zapadajícími stromy. A slyšel ticho. Ohlušující ticho, které vyluzovali všichni zpěvní
Další informace

Nejkrásnější citáty

Důležitý bod životní moudrosti je správný poměr, jak věnujeme svou pozornost přítomnosti i budoucnosti, aby nám jedna nepokazila druhou. Mnozí žijí příliš v přítomnosti - lehkomyslní; jiní příliš v budoucnosti: úzkostliví a starostliví. Málokdo udrží pravou míru. Ti, kdo se svými snahami a nadějemi žijí jenom v budoucnosti, kdo se stále dívají dopředu a pospíchají za budoucími věcmi, které jim mají přinést pravé štěstí, ale přitom zanedbávají a neužívají přítomnosti, jsou jako ti oslové v Itálii, kteří se popohánějí tím, že se na jejich hlavu připevní hůlka a na tu otýpka sena - vidí ji stále před sebou a doufají, že jí dosáhnou. Podvádějí se sami o celý svůj život, neboť žijí stále jenom ad interim, tzn. prozatímně - až zemřou. Tedy místo abychom se ustavičně a výhradně zabývali plány a starostmi o budoucnost, nebo abychom se oddávali touze po minulosti, nezapomínejme, že jenom přítomnost je reálná a skutečná, kdežto budoucnost dopadne skoro vždycky jinak, než myslíme, ano i minulost
Další informace

Ani klid, ani moudrost rozumu a srdce

Tu za noci prohrabával spousty knih v knihovně, vytahoval knihy z tisíců regálů a četl je jako ztřeštěnec. Pomyšlení na tyto ohromné kupy knih ho doháněly k šílenství: čím více četl, tím méně, jak se mu zdálo, věděl - čím větší počet knih spolykal, tím větší se mu zdála ta nesmírná, nespočetná spousta knih, které nikdy přečíst nemůže... Tyto strašné čtenářské orgie mu nepřinášely útěchu, klid ani moudrost rozumu a srdce. Místo toho jeho běs a zoufalství vzrůstaly tím, čím je sytil, s jídlem mu rostl hlad. (Thomas Wolfe, O času a řece) Chováme se jako Evžen Gant, hrdina románu Thomase Wolfa. Jen místo tisíců knih vytahujeme z tisíců regálů další a další věci, které nepotřebujeme, trávíme náš vzácný čas plněním vozíků v supermarketech a s množstvím jídla roste náš hlad. Máme tolik jídla, že ho nesníme, tolik šatů, že je nevynosíme, tolik nábytku, že ho nikdy nemůžeme všechen využít, takové množství přístrojů, že jsme si to před lety ani nedokázali představit. Ale kdo koho vlastní? Kd
Další informace