O zklamání
Citát o zklamání do rámečku na vaši zeď:
Nezoufejme, když něco ztratíme: člověka, nějakou radost, štěstí; vše se vrátí v ještě větší nádheře. Co musí odpadnout, odpadne; co nám patří, to nám zůstane, neboť vše probíhá podle zákonů, které jsou větší, než dokážeme nahlédnout, a které jsou s námi jen zdánlivě v rozporu. Žijme v sobě samých a mysleme plně a zcela na svůj život, na všech tisíc jeho možností, na jeho šíři a budoucnost, proti nimž neexistuje nic minulého a ztraceného. (Rainer Maria Rilke)
Má zásada ... zklamání neexistuje. (Rainer Maria Rilke)
Při neštěstí, které už nastalo a které se nedá změnit, bychom si neměli ani dovolit myšlenku, že by mohlo být jinak, tím méně pak, že by se bylo neštěstí dalo odvrátit, neboť to právě stupňuje bolest do nesnesitelnosti, takže se stáváme tím, kdo mučí sám sebe. (Arthur Schopenhauer)
Sebemenší nepříjemnost, způsobená lidmi nebo věcmi, naroste ustavičným přemíláním a malováním v ostrých barvách a ve zvětšeném měřítku v ohromného netvora, před nímž jsme pak docela bez sebe. Všechno nepříjemné máme brát velmi prozaicky a střízlivě, abychom to mohli brát lehce. (Arthur Schopenhauer)
Díváme-li se na něco, co nemáme, snadno v nás vzniká myšlenka: ,,Jakpak, kdyby to bylo moje?" Tím pociťujeme, že něco postrádáme. Místo toho bychom se měli častěji ptát: ,,Což kdyby to nebylo moje?" Myslím, že na to, co máme, bychom se občas měli takto dívat - jak by nám tanulo na mysli, kdybychom to ztratili. A to vše, ať je to cokoli: jmění, zdraví, přátelé, milenka, žena, děti, koně a psi, neboť se často teprve ztrátou poučíme o ceně věcí. (Arthur Schopenhauer)
Ať zkoumáme a poznáváme svět, jak chceme, vždy si podrží stranu dne a stranu noci. (Johann Wolfgang Goethe)
Podívej se na přesýpací hodiny: nic nepořídíš, když s nimi budeš třepat a cloumat. Musíš trpělivě čekat, až se všechen písek, zrnko po zrnku, přesype z jednoho konce na druhý. (Christian Morgenstern)
Spokojený člověk od života neočekává víc, než může dostat. Jsou temné dny a dny plné světla a jasu. Spokojený člověk si je užívá tak, jak přijdou. Kdo toho očekává příliš mnoho, přivolává na sebe temná mračna. Sám si vyrábí špatné dny. - Osuš na slunci své deštivé mraky. (Phil Bosmans)
Citáty o zklamání v lásce
Lidé jsou si tak strašně vzdálení; a často nejvíc ti, kdo se milují. Házejí jeden druhému vše, co je jejich, a nejsou s to to chytit. Hozené tak zůstává ležet někde mezi nimi a vrší se, aby jim nakonec zakrylo výhled a zabránilo jim přiblížit se jeden druhému.(Rainer Maria Rilke)
Lidé jsou si tak strašně vzdálení; a často nejvíc ti, kdo se milují. Házejí jeden druhému vše, co je jejich, a nejsou s to to chytit. Hozené tak zůstává ležet někde mezi nimi a vrší se, aby jim nakonec zakrylo výhled a zabránilo jim přiblížit se jeden druhému. (Rainer Maria Rilke)
Milující přece nemusí ztrácet zrak. Zamilovaný ale vždy oslepne vůči chybám toho, koho miluje. (Immanuel Kant)
Když nemají dvě bytosti, které chtějí společně kráčet životem, nic jiného než svůj láskyplný cit, vyčerpají se brzy jejich prameny a záhy se dostaví lhostejnost, přesycenost, odpor.(Honoré de Balzac)
Prapůvodní láska se nikdy neukazuje ve své čiré podobě, nýbrž bere na sebe množství nejrůznějších masek a podob: důvěry, pokory, zbožnosti, veselosti, věrnosti, studu a vděčnosti; nejčastěji se ale zjevuje jako touha a tichý žal. (Friedrich von Schlegel)
Naděje je projekcí fantazie; zoufalství také. Zoufalství až příliš ochotně přijímá zlo, které předvídá; naděje je činorodá a provokuje rozum, aby zkoumal všechny možnosti, jak proti zlu bojovat. (Thornton Wilder)
Je mnoho způsobů, jak zlomit srdce. Příběhy jsou plné srdcí zlomených láskou, ale to, co skutečně láme srdce, je ukradený sen, ať už byl jakýkoli. (Pearl Bucková)
Největší zklamání, jakého můžete okusit, je zklamání v sobě samém. (Alexandr Nikolajevič Ostrovskij)
Velikost vašeho úspěchu je úměrná síle vaší touhy, velikosti vašeho snu a tomu, jak zvládnete zklamání, které vám vstoupí do cesty. (Robert Kiyosaki)
Neočekávej nic, přijímej vše a nikdy nebudeš zklamán. (Laurence Overmire)
Pro vznešenou duši je zklamání totéž, co pro rozžhavený kov chladná voda; dává sílu, intenzitu, jemnost, ale nikdy ji nezničí. (Eliza Taborová)
Nikdo není tak nešťasten, ani tak šťasten, jak si namlouvá. (Rochefoucauld)
Malé bolesti nás přivádějí z rovnováhy, ale veliké vracejí nás sobě samým. Prasklý zvon nezní, rozbijte jej však na dvě části - a znova vydá jasný zvuk. (Jean Paul)
Je sotva větší zklamání, než přijít s opravdu velikou radostí v srdci ke lhostejnému člověku. (Christian Morgerstern)
Když čtete pozorně, zjistíte, že mnohé citáty o zklamání současně obsahují i naději. A o to jde: když dostaneme od života ránu, nesmíme zůstat ležet. Musíme vstát, otřepat se a začít znovu. Lépe.
Nezoufejme, když něco ztratíme: člověka, nějakou radost, štěstí; vše se vrátí v ještě větší nádheře. Co musí odpadnout, odpadne; co nám patří, to nám zůstane, neboť vše probíhá podle zákonů, které jsou větší, než dokážeme nahlédnout, a které jsou s námi jen zdánlivě v rozporu. Žijme v sobě samých a mysleme plně a zcela na svůj život, na všech tisíc jeho možností, na jeho šíři a budoucnost, proti nimž neexistuje nic minulého a ztraceného. (Rainer Maria Rilke)
Má zásada ... zklamání neexistuje. (Rainer Maria Rilke)
Při neštěstí, které už nastalo a které se nedá změnit, bychom si neměli ani dovolit myšlenku, že by mohlo být jinak, tím méně pak, že by se bylo neštěstí dalo odvrátit, neboť to právě stupňuje bolest do nesnesitelnosti, takže se stáváme tím, kdo mučí sám sebe. (Arthur Schopenhauer)
Sebemenší nepříjemnost, způsobená lidmi nebo věcmi, naroste ustavičným přemíláním a malováním v ostrých barvách a ve zvětšeném měřítku v ohromného netvora, před nímž jsme pak docela bez sebe. Všechno nepříjemné máme brát velmi prozaicky a střízlivě, abychom to mohli brát lehce. (Arthur Schopenhauer)
Díváme-li se na něco, co nemáme, snadno v nás vzniká myšlenka: ,,Jakpak, kdyby to bylo moje?" Tím pociťujeme, že něco postrádáme. Místo toho bychom se měli častěji ptát: ,,Což kdyby to nebylo moje?" Myslím, že na to, co máme, bychom se občas měli takto dívat - jak by nám tanulo na mysli, kdybychom to ztratili. A to vše, ať je to cokoli: jmění, zdraví, přátelé, milenka, žena, děti, koně a psi, neboť se často teprve ztrátou poučíme o ceně věcí. (Arthur Schopenhauer)
Ať zkoumáme a poznáváme svět, jak chceme, vždy si podrží stranu dne a stranu noci. (Johann Wolfgang Goethe)
Podívej se na přesýpací hodiny: nic nepořídíš, když s nimi budeš třepat a cloumat. Musíš trpělivě čekat, až se všechen písek, zrnko po zrnku, přesype z jednoho konce na druhý. (Christian Morgenstern)
Spokojený člověk od života neočekává víc, než může dostat. Jsou temné dny a dny plné světla a jasu. Spokojený člověk si je užívá tak, jak přijdou. Kdo toho očekává příliš mnoho, přivolává na sebe temná mračna. Sám si vyrábí špatné dny. - Osuš na slunci své deštivé mraky. (Phil Bosmans)
Citáty o zklamání v lásce
Lidé jsou si tak strašně vzdálení; a často nejvíc ti, kdo se milují. Házejí jeden druhému vše, co je jejich, a nejsou s to to chytit. Hozené tak zůstává ležet někde mezi nimi a vrší se, aby jim nakonec zakrylo výhled a zabránilo jim přiblížit se jeden druhému.(Rainer Maria Rilke)
Lidé jsou si tak strašně vzdálení; a často nejvíc ti, kdo se milují. Házejí jeden druhému vše, co je jejich, a nejsou s to to chytit. Hozené tak zůstává ležet někde mezi nimi a vrší se, aby jim nakonec zakrylo výhled a zabránilo jim přiblížit se jeden druhému. (Rainer Maria Rilke)
Milující přece nemusí ztrácet zrak. Zamilovaný ale vždy oslepne vůči chybám toho, koho miluje. (Immanuel Kant)
Když nemají dvě bytosti, které chtějí společně kráčet životem, nic jiného než svůj láskyplný cit, vyčerpají se brzy jejich prameny a záhy se dostaví lhostejnost, přesycenost, odpor.(Honoré de Balzac)
Prapůvodní láska se nikdy neukazuje ve své čiré podobě, nýbrž bere na sebe množství nejrůznějších masek a podob: důvěry, pokory, zbožnosti, veselosti, věrnosti, studu a vděčnosti; nejčastěji se ale zjevuje jako touha a tichý žal. (Friedrich von Schlegel)
Naděje je projekcí fantazie; zoufalství také. Zoufalství až příliš ochotně přijímá zlo, které předvídá; naděje je činorodá a provokuje rozum, aby zkoumal všechny možnosti, jak proti zlu bojovat. (Thornton Wilder)
Je mnoho způsobů, jak zlomit srdce. Příběhy jsou plné srdcí zlomených láskou, ale to, co skutečně láme srdce, je ukradený sen, ať už byl jakýkoli. (Pearl Bucková)
Největší zklamání, jakého můžete okusit, je zklamání v sobě samém. (Alexandr Nikolajevič Ostrovskij)
Velikost vašeho úspěchu je úměrná síle vaší touhy, velikosti vašeho snu a tomu, jak zvládnete zklamání, které vám vstoupí do cesty. (Robert Kiyosaki)
Neočekávej nic, přijímej vše a nikdy nebudeš zklamán. (Laurence Overmire)
Pro vznešenou duši je zklamání totéž, co pro rozžhavený kov chladná voda; dává sílu, intenzitu, jemnost, ale nikdy ji nezničí. (Eliza Taborová)
Nikdo není tak nešťasten, ani tak šťasten, jak si namlouvá. (Rochefoucauld)
Malé bolesti nás přivádějí z rovnováhy, ale veliké vracejí nás sobě samým. Prasklý zvon nezní, rozbijte jej však na dvě části - a znova vydá jasný zvuk. (Jean Paul)
Je sotva větší zklamání, než přijít s opravdu velikou radostí v srdci ke lhostejnému člověku. (Christian Morgerstern)
Když čtete pozorně, zjistíte, že mnohé citáty o zklamání současně obsahují i naději. A o to jde: když dostaneme od života ránu, nesmíme zůstat ležet. Musíme vstát, otřepat se a začít znovu. Lépe.